Patenty, patentové řízení a úloha Úřadu průmyslového vlastnictví
Jak se registrují nové patenty, co je k tomu potřeba a jak se posuzuje, jestli už nějaký výrobek někdo patentoval přede mnou či ne. Myslím tím posouzení třeba tvaru nebo materiálu, principu funkce atd.
Na tyto otázky bylo odpovězeno v přednáškách a rovněž v následujících odpovědích.
- Co vše lze/nelze patentovat?
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí.
Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie a matematické metody, programy pro počítače (chrání je autorský zákon), nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat (toto neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané). Za vynálezy se nepovažují zejména (§ 3, odst. 2 Patentového zákona): estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, podávání informací. Léčebné, chirurgické postupy a diagnostické metody se nepovažují za průmyslově využitelné, tedy jsou nepatentovatelné (§ 3, odst. 4 Patentového zákona). Výluky z patentovatelnosti (§ 4 Patentového zákona): vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.
Podrobnosti viz Patentový zákon“ (č.527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění) a webové stránky upv.cz
- Jaké jsou podmínky pro přihlášení technického řešení k patentování?
Kromě výše uvedených informací o tom, co lze a nelze patentovat, jsou 3 hlavní podmínky:
- novost – nové technické řešení nesmí být součástí stavu techniky, nesmí být zveřejněno (publikováno, předvedeno atd.) před datem patentové přihlášky
- výsledek vynálezeckého řešení – není to běžné technické řešení
- průmyslová využitelnost – nejde jen o nápad, ale o jeho reálné využití (výroba, uplatnění technologie atd.)
Podmínkou je podání přihlášky vynálezu (či užitného vzoru) u ÚPV (obsahuje formulář a popis vynálezu) a platba správního poplatku za podání.
- Zavedla jsem pojem "dekontaminace stresu" pro jisté metody krizové intervence. Je možné patentovat pojem? Je možné patentovat metodu?
Pojem nelze patentovat, protože nejde o technické řešení ani nlňuje podmínku průmyslové využitelnosti. Metodu lze patentovat jen v případě, že jde o způsoby výroby, technické postupy, pracovní postupy při výrobě a zpracování atd. Předmět ochrany musí zahrnovat funkční nebo technické znaky.
- Jak se dá chránit software?
Software se v ČR i v Evropě chrání autorským právem, v USA i patentem. Vynález, který je na počítačích realizován pomocí softwaru (například zdokonalený systém zpracování dat), je však v Evropě patentovatelný (citováno z webu ÚPV).
- Můžu se spolehnout, že rešeršní průzkum, který potvrdí, že moje řešení je nové, je stoprocentní?
Rešerše nikdy nemůže zahrnout všechna zveřejněná technická řešení kdekoliv na celém světě a v kterémkoliv jazyce.
- U výsledků v rámci grantových projektů se musí vypracovávat dílčí zprávy z řešení, v nichž může být popsáno řešení, které bych po uzavření projektu chtěl patentovat. Jak lze postupovat?
Záleží na formě zveřejnění těchto zpráv. Řešení nesmí být zveřejněno široké veřejnosti (neomezenému počtu osob). Pokud jde o zveřejnění jen v rámci školy, nepovažuje se to za zveřejnění, které by bránilo podat patentovou přihlášku. Zveřejnění z hlediska patentoprávního znamená umožnění přístupu veřejnosti (tedy neomezenému počtu osob) písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.
- Jaký je postup při patentování?
Po podání patentové přihlášky následuje předběžný průzkum, kdy je třeba zjistit, jestli přihláška vynálezu splňuje formální požadavky a dále vyloučit z dalšího řízení ty přihlášky vynálezů, jejichž předměty jsou zjevně nepatentovatelné. Pokud přihláška splňuje uvedené požadavky, je zveřejněna ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (do 18 měsíců od podání přihlášky). Přihlašovatel musí do 3 let od podání podat žádost o úplný průzkum a zaplatit příslušný poplatek, jinak se řízení zastavuje. V průběhu úplného průzkumu se provádí rešerše na stav techniky a posuzuje se zda předmět vynálezu splňuje podmínky patentovatelnosti.O výsledku je přihlašovatel informován. Na základě úplného průzkumu je po skončení řízení patent udělen nebo zamítnut (pokud nesplňuje kriteria). Pokud přihlašovatel v průběhu řízení o přihlášce vynálezu na zprávu Úřadu nereaguje nebo nedodrží lhůty, může být řízení zastaveno. (když nesplňuje kriteria) nebo může být zrušeno řízení o přihlášce (při nedodržení lhůt). Po udělení a zveřejnění patentu může kdokoliv navrhnout zrušení patentu, pokud by se našly důvody, proč patent neměl být udělen, případně může majitel patentu nebo kdokoliv, kdo prokáže právní zájem požádat, o určení, zda nějaký předmět spadá do rozsahu chráněného patentem. Toto je jen stručná informace, standardní úprava patentové přednášky je popsána v Instrukci předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví. Při vzniku patentovatelného řešení na ČVUT se postupuje podle směrnice prorektora 2/2014.
- Kdo může podávat patentovou přihlášku?
Fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v ČR. Pokud tuto podmínku nesplňuje, musí být zastoupena patentovým zástupcem nebo advokátem.
- Co zajišťuje podaná patentová přihláška?
Podáním přihlášky získává přihlašovatel právo přednosti – prioritu před ostatními, kteří by si chtěli chránit stejné řešení. Nelze chránit nápad, ale jen realizaci nápadu – technické řešení. To nesmí být předtím zveřejněno: publikováno, sděleno na konferenci nebo vystaveno.
- Když podám patentovou přihlášku, kdy můžu publikovat řešení, na které žádám patentovou ochranu?
Hned po podání přihlášky, ale není to strategické. Je lepší počkat až na zveřejnění přihlášky ze zákona (po 18 měsících). Je možné požádat o dřívější zveřejnění přihlášky. Pro období od zveřejnění do udělení ochrany platí tzv. prozatímní ochrana.
- Co jsou patentové nároky?
Část patentové přihlášky. Specifikace těch částí řešení, které chce přihlašovatel chránit, tedy vlastní podstata vynálezu. Patentové nároky tedy vymezují rozsah patentové ochrany, uvádějí se už v přihlášce a jsou také samostatnou kapitolou patentového spisu.
- Jak mají být zpracovány výkresy k patentové přihlášce?
Podle předmětu vynálezu, v některých případech stačí schéma, nemusí se uvádět kóty, údaje o rozměrech, pokud takové údaje nepředstavují přímo znaky vynálezu.
- Je potřeba předložit prototyp předmětu patentové ochrany při přihlašování patentu?
Běžně to Úřad nevyžaduje, avšak tato možnost existuje (v případě pochybností o uskutečnitelnosti).
- Jak je to s doložením předmětu vynálezu u patentování postupů?
V případě postupů je třeba v popisu uvést příklady provedení a výsledky postupů doložit nejlépe nějakými naměřenými hodnotami
- Co je země priority, která se uvádí v záznamech o průmyslových vzorech a ochranných známkách?
To je země, kde byla přihláška podána.
- Jak jsou chráněna loga, názvy firem - pokud chci nad logo uvést copyright, musím ho někde registrovat?
Logo nebo název firmy můžete chránit ochrannou známkou. Ty se zakládají na principu registrace. Informace o postupu při registraci ochranné známky najdete na webu Úřadu průmyslového vlastnictví. Značku © lze použít bez registrace, jde jen o označení autorského práva. Autorskoprávní ochrana je neformální. Ke vzniku autorského práva není třeba registrace, neboť autorské právo vzniká již okamžikem vytvoření díla na rozdíl od práv průmyslových (práva k vynálezům, ochranným známkám, průmyslovým vzorům apod.), kde je naopak registrace podmínkou vzniku ochrany
- Jaký je rozdíl mezi patentem a užitným vzorem
Rozdíly jsou v rozsahu oblastí ochrany, v podmínkách udělení/zápisu, v délce řízení, v maximální možné délce platnosti a ve výši poplatků. Další najdete v prezentaci „Průmyslově-právní ochrana technických řešení“, str. 7 - 10. Je možný i souběh obou typů ochrany technického řešení (patent i užitný vzor) ), tedy podání zároveň obou přihlášek. Je také možné přihlásit řešení k patentování a pak „odbočit“ na užitný vzor.
- Co je užitný vzor? Lze dodatečně patentovat již registrovaný užitný vzor?
Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné zvolit si pro svůj vynález jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu tzv. užitným vzorem. Je označován jako tzv. „malý patent“. Může chránit: výrobek, zařízení, ale ne technologické postupy nebo způsoby výroby. Přiděluje se na základě registračního principu (nezkoumá se novost, překročení rámce pouhé odborné dovednosti a průmyslová využitelnost). Doba platnosti je 4 roky, lze 2 x prodloužit o 3 roky. Doba řízení je několik měsíců (obvykle 3 – 4), doba ochrany max.10 let od data podání přihlášky. Poplatky jsou nižší než u patentů. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Užitný vzor se jako průmyslově právní ochrana neuplatňuje ve všech státech. Podat si dodatečně patentovou přihlášku na již registrovaný užitný vzor v ČR nelze. Registrovaný, tedy zveřejněný užitný vzor by byl námitkou proti novosti řešení v patentové přihlášce. Nicméně, teoreticky by bylo možné podat si na základě užitného vzoru (do 12 měsíců od jeho podání) Evropskou patentovou přihlášku s prioritou z užitného vzoru, a po udělení Evropského patentu tento validovat i pro ČR. Podrobnosti jsou v Zákoně č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech.
- Jaké jsou poplatky za patenty a užitné vzory
Výši poplatků naleznete na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví - Patenty, užitné vzory
- Co když nezaplatím včas poplatky za udržení patentu nebo užitného vzoru?
Platí tzv. poshovovací lhůta 6 měsíců, do které je nutné poplatky zaplatit, ale s příplatkem 100%. Pokud přesáhnete i tuto lhůtu, patent/užitný vzor zaniká.
- Kdo řeší porušení ochrany patentu? Má v tom nějakou úlohu Úřad patentového vlastnictví? Pokud dojde k porušení ochrany průmyslového vlastnictví, podává se žaloba k soudu nebo se postupuje prostřednictvím ÚPV?
Porušení práv duševního vlastnictví řeší některé veřejnoprávní instituce, např. Česká obchodní inspekce, živnostenské úřady, Celní správa, Policie ČR, nebo soudy. Podrobnosti poskytuje ÚPV na webových stránkách v nejčastějších dotazech . Úřadem vydávaná rozhodnutí ve věcech určení, tedy zda daný předmět ne/spadá do rozsahu ochrany patentu či užitného vzoru, byla dříve pro soudy závazná; v současné době to již neplatí. Pokud se podává žaloba k soudu, ÚPV může mít v soudním řízení roli svědka (pokud se ovšem nejedná o přezkum pravomocných správních rozhodnutí Úřadu, kde je zúčastněnou stranou). Podrobnosti viz: Zákon č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví. § 4 Opatření k nápravě.
- Kde se dají vyhledávat patenty?
Tištěné patentové spisy, české i zahraniční, poskytuje studovna ÚPV jako prezenční výpůjčky. Elektronické databáze Úřadu průmyslového vlastnictví i zahraniční a mezinárodní databáze jsou přístupné z hlavní webové stránky ÚPV - Online databáze. Česká databáze patentů a užitných vzorů obsahuje patenty od č. 1 (od roku 1910), patentové přihlášky od roku 1991 a evropské patenty platné na území ČR. Jsou připojeny i naskenované titulní stránky patentových spisů a celé patentové spisy. Zahraniční databáze najdete na stránkách jednotlivých národních úřadů, ale můžete využít i evropskou databázi Esp@cenet nebo databázi WIPO - PatentScope, která obsahuje mezinárodní patentové přihlášky PCT a patenty z některých národních patentových sbírek. Na stránkách ÚPV najdete Seznam zahraničních patentových databází a odkazy na stránky zahraničních patentových úřadů.
- Kde se dají sehnat starší patenty zejména německé a japonské (starší cca roky 1940- 1960).
Staré německé patenty najdete v tištěné formě ve studovně českého Úřadu průmyslového vlastnictví. Japonské patenty je třeba hledat na stránkách japonského úřadu . Možno i přes Esp@cenet.